Kotva
Nepřehlédněte
Šablony II Učíme se pro budoucnost projekt č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_063/0008844
19.6.2018

PROJEKT ŠABLONY II (Velikost: 73.66 kB)

Od 1. 8. 2018 zahajuje ZŠ a MŠ Újezd realizaci projektu Šablony II s názvem „Učíme se pro budoucnost“. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií.

Cílem projektu je zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ. Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích. Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy včetně posílení jejich relevance pro trh práce.

Projekt je realizován v rámci výzvy ŠABLONY II

Naplněním všech indikátorů škola získá dotaci 748 900,- Kč, která bude určena na podporu profesního rozvoje pedagogů formou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, na podporu společného vzdělávání prostřednictvím doučování, školních klubů, využitím odborníků z praxe, pořádání projektových dnů ve škole i mimo školu a také prostředky na další vybavení školy. Do projektu je zapojena základní škola, mateřská škola a školní družina

Mapa webu
A
A
A

Erasmus

Vloženo: 11.4.2018 | Zobrazeno: 217x | Zatím neupraveno
Tento projekt probíhal v naší školev letech 2014 -2017

Všechny další informace najdete na webu

 

http://www.ludmilaplus.com/ 

 

Projekt byl úspěšně uzavřen, přesto stále vzpomínáme a hlavně děkujeme za rodičovskou podporu, která pozvedla dobré jméno naší školy

 

První článek....

Nezkušení  Újezďáci  na zkušenou do Řecka

ZŠ a MŠ Újezd je od září 2014 zapojena do mezinárodního projektu „HEROIC FANTASY“, který díky finanční podpoře EU, kterou zastřešuje program Erasmus plus, spojil 5 evropských škol  - (Italii, Franci, Řecko, Čechy a Turecko). Koordinátorem projektu je škola ve francouzském Perpignan.

 

Cílem projektu je sdílet zkušenosti ve výuce dětí na prvním stupni základních škol a spolupracovat na tématech, které střídavě vedou jednotlivé země. Prvním tématem projektu, které jsme zpracovali a prožili, byly staré řecké příběhy – konkrétně příběh boje o Troju a Odysseova putování. Příběhy jsme si nejdříve představili česky a pak se převážně páťáci seznamovali i s anglickou verzí.

 


Do běžné výuky jsme dále zařazovali úlohy tak, aby byly v souladu se vzdělávacím plánem školy a zároveň nenásilně představovali řecké reálie. Uspořádali jsme výstavu na téma: Co řeckého se najde v naší domácnosti? – a našlo se toho opravdu hodně. Naučili jsme se psát řecké recepty a připravit řecký salát, uspořádali olympiádu, kreslili Pantheon, převáděli koruny na Eura atd. Do projektu se zapojila i naše mateřská škola. Na chodbě můžete vidět krásné amfory, které děti ozdobily, dozvěděly se, že Řecko je kolébkou divadla a ví např. kdo je Ikaros.

 

A proč všechno to snažení? Šest páťáků se totiž smělo vydat přímo na návštěvu řecké školy v Trikale. Cesta do Trikaly není snadná. Letadlem do Athén a pak ještě 5 hodin vlakem. Vyrazili jsme v neděli 1. února, v Athénách jsme byli v 15. hodin místního času. Moc jsme si přáli vidět moře a zvládli jsme to, sice za tmy, ale to na síle zážitku vůbec neubralo. Moře v únoru a teplota vzduchu 19°C, krása. Pondělí bylo ve znamení exkurze po athénské Akropoli a nově otevřeného muzea řecké historie. Po 16.00 hodině jsme už byli na athénském nádraží, které překvapivě není o moc větší než to hořovické, a putovaly do Trikaly. Vzhledem k tomu, že týden před naší návštěvou v řeckém vnitrozemí silně pršelo a rozvodněné řeky podemlely koleje – část cesty nás převážely i autobusy….

 

Od úterního rána jsme byli po třikrát vždy v 9.00 hodin ve škole, kde na nás čekali řečtí spolužáci. Každý měl za úkol stát se průvodcem jednoho evropského spolužáka a strávit s ním své odpoledne – takže se děti musely učit vzájemně komunikovat minimálně od 1 do 6 odpoledne. Všichni byli nesmírně obětaví, snažili se skrývat trému a odvážně překonávali jazykovou bariéru. Dorozumívacím jazykem byla angličtina, ale mnohdy k tomu stačila i zdvořilost a úsměv, někdy ruce i nohy. Všichni podvědomě cítili, že odvracet se zády k podané ruce by bylo zbabělé a hlavně kruté vůči novým přátelům. Jak silná pouta se utvořila,  potvrdily slzy na tvářích dětí, které stékaly při pátečním loučení.

 

Naše děti se seznámily nejen s tím, jak to vypadá v jiné škole, navštívily několik muzeí a žasly nad impozantními kláštery Metheora, naučily se trpělivosti při zdlouhavém cestování a smířily se s tím, že anglicky se musí učit trpělivě a důkladně. A hlavně nevyhýbat se filmům s titulky, které nám pomohu vycvičit uši k porozumění. Do Trikaly jsme odjížděli s obavami – zpět jsme se vrátili plni zážitků a hrdí sami na sebe. Každý se naučil překonat nějakou svou osobní bariéru a to je ta nejlepší zkušenost. Příště pojedeme do francouzského Perpignan s „Červenou Karkulkou“ – už teď ji umíme zazpívat česky, tak teď už jen vypilovat anglickou verzi. Držte nám palce.

 

Ludmila Mottlová koordinátorka projektu ve škole v Újezdě